
not only white - from the collection of O. Th. Uttendorfsky
01.10.2022 - 10.01.2023
Prohlédněte si video k výstavě not only white.

Prolistujte online katalog k výstavě

Prohlédněte si fotografie ze setkání
Oldřich Th.Uttendorfský
doktor, diplomat a sběratel umění
Oldřich Th. Uttendorfský se narodil v roce 1945 v indonézské Jakartě, kde až do roku 1956 žil se svými rodiči českého původu.
Poté studoval na katolické internátní škole v Nizozemsku, později na univerzitě v Nijmegenu, kde promoval jako lékař. Po specializaci na Vrije University v Amsterodamu se stal porodníkem a gynekologem a v roce 1984 získal titul Ph.D. Ve své lékařské profesi působil až do roku 2005.
Po roce 1989 byl jmenován předsedou nadace Olgy Havlové a později zastával místo honorárního konzula České republiky v Nizozemsku. Od roku 2011 je honorárním konzulem Monackého knížectví v Praze.
Vystavené objekty, shromážděné v průběhu let, odráží jeho vytříbený vkus a vášeň pro umění, hudbu, přírodu a historii.
OLDŘICH TH. UTTENDORFSKÝ je bezesporu jedním z nejzajímavějších českých sběratelů. Jeho sbírku však nelze definovat obvyklými kritérii, jako je jedno historické období, směr, umělecká skupina či jeden autor. Kolekce totiž disponuje velkou rozmanitostí, jež je odrazem široké pozornosti, kterou její majitel chová ke všem objektům přirozeného světa. Tato rozsáhlá sbírka je rozdělena do několika základních kategorií, které se skládají zejména z historických předmětů starého Egypta, Číny, Japonska, Oceánie, nativní Ameriky a Afriky. Velice důležitou část tvoří také naturálie různých druhů od taxidermií, koster zvířat, nerostů až po unikátní anatomické preparáty.
Doposud by se mohlo jevit, že způsob budování této sbírky odpovídá formě Kunstkabinett neboli Wunderkammer (kabinetu kuriozit), jehož estetika je Oldřichovi Uttendorfskému více než blízká. Všechny tyto aspekty však doplňuje poslední kategorie současného výtvarného umění, která v tomto kontextu zaobírá naprosto určující roli. Zajímavostí a zřejmě nejdůležitějším aspektem sbírky Oldřicha Th. Uttendorfského je fakt, že ji celou spravuje sám bez externího kurátora, který by odpovídal za její koncepci. Všechny objekty, ať už se jedná o specifickou vizualitu antikvit, přírodnin či tzv. sculpture garden (sochařského parku), komponuje pan Uttendorfský výhradně sám dle svých estetických kritérií. Nejedná se tedy o rigidní a tradiční způsob již zavedeného rámce, naopak se v tomto případě setkáváme s nezaměnitelným geniem loci a novou formou výtvarného projevu. Jsou to zejména díla současného umění, která dodávají sbírce nezaměnitelný, non tradicionalistický a překvapivý kontext.
A je to právě koncentrace na moderní a současné umění, co tvoří základ výstavy Not Only White. Jak je z titulního názvu zřejmé, jejím ústředním klíčem je bílá barva ve vybraných dílech z The Collection of Oldřich Th. Uttendorfský. Bílá barva se přímo vyskytuje také ve jméně soukromého výstavního prostoru White Gallery, v jejímž čele stojí architekt a majitel galerie Martin Janda. Spolupráce těchto dvou subjektů se protla již před třemi lety, kdy galerie hostila výstavu Second Life, která byla poskládána výhradně z akvizic Oldřicha Th. Uttendorfského. Pojďme se nyní stručně podívat, co to vůbec barva je a jak lze k jejímu rozklíčování přistupovat.
K tomu, abychom pochopili, co je podstatou barvy, musíme nejprve nahlédnout, co je to světlo. Kořeny empirického chápání světla najdeme již v myšlení antických filozofů, kteří položili základy optiky. Byli to zejména Pythagoras, Platon
a Aristoteles, kdo si všimli zákonů lomu světelných paprsků. Antičtí filozofové většinově přistupovali k podstatě světla na základě atomistických principů, tedy hledání nejmenších částí, ze kterých jsou všechny jevy poskládány. Po pádu římského impéria se centra vzdělanosti a empirické vědy přesunula do arabského světa, kde má věda zaměřená na světelnou optiku hlubokou tradici. Byl to primárně revoluční myslitel Alhazen, který experimentoval se sférickými a parabolickými zrcadly, aby pochopil, jak funguje princip lidského oka. Mimo jiné je také jedním z prvních lidí, kdo prokazatelně použil optický vynález camery obscury – předchůdce fotografie. Zřejmě nejvlivnější vědecké odvětví zabývající se světlem a teorií barev můžeme nalézt u Galilea Galileiho, Leonarda da Vinciho, Johannese Keplera, Reného Descarta a konečně Isaaca Newtona. Ten na základě znalosti všech zmíněných myslitelů objevil průlomovou teorii disperze světelných paprsků pomocí optického skleněného hranolu. Newton jako první popsal spektrum různých barev a přišel s tvrzením, že čisté bílé světlo obsahuje směs všech druhů barev. Tento objev však vyvolal mezi soudobými vědci nesouhlas o skutečné povaze tohoto fyzikálního jevu, který prakticky přetrvával dlouhá staletí. Vědecké rozkrývání světla dospělo do svého pomyslného vrcholu společně s Albertem Einsteinem, který definoval jeho povahu jakožto vlnovou i částicovou zároveň.
Pro nás je dnes podstatné, že barva je vlastnost látky, ze které světlo vychází. Tato barva se díky rozdílné vlnové délce spojuje v lidském oku v sítnici. Pokud smísíme všechny známé barvy dohromady, získáme právě barvu bílou, která se stala středobodem výstavy Oldřicha Th. Uttendorfského ve White Gallery.
Symbolika bílé barvy se v různých kulturách projevuje velice pestrým způsobem. V mnohých civilizacích odlišných vyznání však mnohokrát značí obdobné konotace. Bílá velice často symbolizuje počátek a zrození. Toto téma je panu Uttendorfskému velice blízké, neboť většinu svého profesního života strávil jakožto gynekolog a porodník, který byl u obrovského množství porodů. Tento fakt a zaujetí anatomií je znatelný v charakteru jeho sbírky, jež obsahuje mnoho děl s tematikou zrození. Neméně děl je dedikováno pravému opaku počátku, totiž smrti a principu memento mori. A není to jistě náhoda, že zejména asijské kultury interpretují bílou barvu jako symbol smrti. Nejsymboličtějším znakem smrti je pak bezesporu kostlivec, jehož vápníková bílá barva je společná všem živým bytostem disponujícím skeletonem. Bílá barva však také v mnohých kulturách kromě počátku a konce vyjadřuje iniciaci, transformaci a možnost vzniku něčeho nového – tabula rasa. Tento nepopsaný list je signifikantní pro většinu umělců, neboť prázdný papír velice často předchází vzniku všech nových výtvarných děl. Zastoupení umělců ve sbírce Oldřicha Th. Uttendorfského je široké a lze jej roztřídit do tří kategorií. První tvoří prastaré umění dávných civilizací a většinou neznámých autorů. Ve druhé nalezneme celosvětové umění posledních sta let, přičemž jsou zde zastoupena věhlasná jména jako například Joseph Beuys, Günther Uecker nebo další členové významné skupiny Zero. Poslední část pak tvoří moderní a současné české umění a i zde můžeme najít mnoho zvučných jmen. Snad nejpodstatnějším aspektem sbírky Oldřicha Th. Uttendorfského je však její ryzí autentičnost, se kterou k jejímu budování přistupuje. Dle jeho vlastních slov stojí za celým vznikem sběratelské tendence enormní dávka zvědavosti, kterou pan Uttendorfský chová ke všem krásným vjemům našeho světa.
JAN DOTŘEL, kurátor
výstava not only white je pořádána ve spolupráci s galerií Kvalitář